ŽIVOT NEPŘÍTEL.

Zikmund Winter

Od mládí ve mně dvojí hnutí žilo(J5f) To jedno chtělo v sebe Nekonečno vzít(J6m) Vše obejmout neb splynout s Vším Vše žít(J5m) a ještě toto Vše ve vlastní změnit dílo(J6f) a že to nemožností smrtelníku bylo(J6f) já cítil bolest zlou Oh musit ustoupit(J6m) A druhé chtělo klid a úzké omezení(J6f) dosebevtažení pro sebezachování(J6f) určité okolí i sebe vymezení(J6f) pro jasný pohled přesné ovládání(J5f) Tak toužit v sebe Nekonečno pojat(J5f) a přec se bát že samo ztopí mě(J5m) tak jako hlemýžď vždy zas do sebe se schovat(J6f) ochrannou membránou se obdat encystovat(J6f) Tak toužit muž do světa okolního(J5f) sám odvážně tvořivě zasahovat(J5f) a tak se dítě k Matce vracet z něho(J5f) se ochránit se ohradit se schovat(J5f) Jak hmyzí sameček za velkou družkou svojí(J6f) za Nekonečností se pouštět roztoužen(J6m) než sotva se s Ní sblíživ musit prchat od Ní(J6f) bych nebyl přitažen Jí a Jí pohlcen(J6m) Miluju Nekonečnost Život živel Ženy(J6f) než jaký smutný jsem to milenec(J5m) K objetí trvalému slabý Žitím přecházený(J7f) pták vracející se vždy nazpět ve svou klec(J6m) Teď světu celému bych chtěl tak zabránit(J6m) by nemoh milovat se v opojení žít(J6m) úsilně zarážet to Žití koleso(J6m) jímž ve víru se točí dobro zlo(J5m) ten celý krásný Život se světly i stíny(J6f) svět dobrodiní všech ztrát prospěchu i viny(J6f) Tak milenec chce zabít milou svoji(J5f) ač tolik zbožňuje veškery její vnady(J6f) když vidí jak ho stále opomíjí(J5f) co jiným oddává se cele bez výhrady(J6f) Oh proč jen muselo proč muselo se stát(J6m) že chtěl bych zarážet co měl bych v proudy hnát(J6m) a co bych žehnat měl že musím proklínat(J6m)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

378. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽALNO MYSLIT. (Zikmund Winter)
  2. ECCE HOMO! (Zikmund Winter)
  3. Až přijde. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ZA MATKOU. (Zikmund Winter)
  5. Co jsem, jen hádám a co je mně po tom, (Adolf Racek)
  6. MŮJ BOŽE, JAKÝ SMUTEK MÁM! (Zikmund Winter)
  7. Jakýsi balvan tíží nám hruď, (Fanda Šimková-Uzlová)
  8. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  9. JÁ DO MOŽNOSTÍ NOVÝCH... (Antonín Sova)
  10. Co konat? (Adolf Heyduk)