HLEMÝŽĎ.

Zikmund Winter

Zda někdy všimli jste si na své procházce, jak hlasem života kolkolem vyváben, ze svého domečku své tělo vytáhne a vleče je i s domečkem svým ven? Ještěrka, moucha, motýl kolem něj mihnou se krásní, volni, šťastni tak – vše žije pro sebe, jen jemu vyhne se: je divný, cizí tak! Jde těžce s osudem svým, domkem, a přec tiše jde, a mlčky vytahuje svoje tykadla; vše koná podezřele tak, tak nějak plíživě, že jeho zjevením se všechno měnit zdá. Ničeho ještěrce, ničeho motýlu, co nemá dát – proč se jen zjevil zde? Zarazí, splaší vše – tak zkazí všem jen hru – květinu potřísní... Co chce? Co hledáš, hlemýždi? Co chceš tu, hlemýždi? A kdo že vlastně, tvore divný, jsi? Proč nosíš domeček? Proč jsi tak oslizlý? Je z tebe nevolno – jdi, odkud’s přišel, jdi! Kdo byl to, kdo mu teď, tak pro zábavu všech, všetečně, rozmarně v hrot jeho očí sáh’, že zmrzen na sebe, zmrzen na celý svět, zpět ve svůj domeček se vtáh’?

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

304. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pověz, duše milá, pověz přímě, (František Sušil)
  2. DOMA JE A NENÍ (Božena Benešová)
  3. Prostý dům. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  4. 548. V pravo opět lešení se dvíhá, (Jan Kollár)
  5. Trpět... (Jaroslav Vrchlický)
  6. Novověký husita. (Beneš Metod Kulda)
  7. 440. Při silnici s vysokou a hrubou (Jan Kollár)
  8. 46. Jeseň přišla, ba již přišla zima, (František Sušil)
  9. Mezi zn. 113. a 114. Ty, co Jenu ovlažuješ, říčko, (Jan Kollár)
  10. LESY. (Jan Opolský)