PÍSEŇ KOSMICKÁ

Zikmund Winter

Oh, jak je malá tato zem pro všecka srdce nadšená! Plout nekonečným prostorem v kolotu světů zářivém, s tak rozpjatýma křídloma – tam někam, kde má otčina, tam někam, kde má otčina! Že daleký je někde svět, veliký Všeho Bytí Střed – to tušení, tu víru mám! To hudbou větrů z dávných let jak pohádka zalétá k nám! To širou krásou oblohy, to mocí snů k nám z dálek vlá, to k dálným světa končinám nám naši duši rozpíná! Tam někam, kde má otčina, tam někam mimo tento svět, má duše křídla rozpíná se rozletět, oh rozletět – Ach někam tam, tam k výšinám, odkud pohádkou z dávných let zvěst zalétá až dolů k nám, v malý a smutný tento svět – ach tam, ach tam, kde domov mám... tam, kde má pravá Otčina – má duše, snivý Ikaros, svá křídla bolně rozpíná!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

658. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Holý)
  2. NOTTURNO (Zikmund Winter)
  3. Je věčná KRÁSA skrytá v uměních, (Adolf Racek)
  4. Ze všech chvil mých nejkrásnější (Jan Evangelista Nečas)
  5. OTČE NÁŠ! (Zikmund Winter)
  6. PROMĚŇOVÁNÍ. (Xaver Dvořák)
  7. 9. Otevřené nebe stojí, (Karel Marie Drahotín Villani)
  8. JARNÍ MEDITACE. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Něčím velkým... (Jan Evangelista Nečas)
  10. Lev svatého Marka. (Vilém Bitnar)