Starodávný motiv.

Emanuel z Čenkova

Je láska živý strom, jenž ke rtům níží své větve chvějné s vábnou plodu tíží, jak by chtěl podat mi své ovoce; hlas tajný dí: V těch plodech mír a klid, kdo chceš být blažen, spěš je zachytit, bys v moře štěstí splynul hluboce. Leč kdy své dlaně vztáhnu po nich v touze, kams mizí mně jak lhavý přelud pouze, jejž obraznosť v mou duši vetkala; vždy nové kouzlo novou mukou zas mne trýzní, po lásce touhou chvěju se jak chodec žízní a trpím žalný osud Tantala... Znám konec všeho, žiju bez naděje, vím, z květů všech že smrti dech jen věje, že lásky žár se mění v klamu chlad... a přece vždy po sterém zoufání, když láska ke mně blíž se uklání, jak proklatec zas musím – milovat!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

389. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mezi květy. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. MILUJU... (Zikmund Winter)
  3. V květu lípy. (Jaroslav Vrchlický)
  4. V lesy. (Růžena Jesenská)
  5. Až zemru... (Josef Kuchař)
  6. Les i pažit překypují (Adolf Heyduk)
  7. STROMY (Otokar Fischer)
  8. Píseň zvonů. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. Má milenko, MŮJ HOVOR MLUVA TICHA, (Adolf Racek)
  10. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)