LIII. Hmota sama na dvě poly

František Ladislav Čelakovský

Hmota sama na dvě poly Nesmírné se prostřela, Ze směsičné hrozné zmoly Do světů kdy vyvřela. Čásť ta jedna tvrdost slove, Zpurná její pravice; Lehčím křídlem vůkol plove Měkkost – její levice. Obě ony trou se, koří, K sobě lnou, a zas se moří Přepodivným přeludem, Božské moci popudem.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

683. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HYMNUS. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Pod hvězdami. (E. Antonowicz)
  3. NÁROD (Stanislav Kostka Neumann)
  4. POHŘEBNÍ SBOR (Jan Opolský)
  5. VI. Jednota svatá. (František Matouš Klácel)
  6. Modly. (Vojtěch Pakosta)
  7. BLAŽENÝ ROZVRAT. (Richard Weiner)
  8. Jen štítem pravdy lze se chvilku krýti (Adolf Heyduk)
  9. Do výšin nelze těžkou hmotu vzíti, ( H. Uden)
  10. Simile simili gaudet. (Josef František Karas)