HRA SVĚTLA.

Jan Červenka

Svit žhavých červánků již zvolna dohasíná. Pod snětí příkrovem, ve stínu podél řeky, kde dlouhá řada vrb se v hustou klenbu spíná, je trávník zrosený a jako hedbáv měkký. Hle barva oblohy již bledá jest a siná. Zde čekám v úkrytu. Po stezce od paseky vždy samu vídám ji sem chodit za večera, neb chata otcova i les je nedaleký. Však dnes již temno jest a mlha vstala šerá. A přece! Přišla! Ah! Toť její krok byl smělý! Já slyšel, jak se tmou tu v keřích mihla kdesi i kterak zazvonil zpěv na rtech její vřelý. Však sotva ozvěnou jej vrátily zas lesy, tu měsíc vesele se prodral mraků směsí – a stříbra záplavou kraj náhle zplanul celý.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

348. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Od lesů plovou hejna vran... (Stanislav Kostka Neumann)
  3. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  4. DOMOV (Božena Benešová)
  5. LETNÍ VEČER. (Ferdinand Tomek)
  6. V HLUBINÁCH LESA. (Antonín Klášterský)
  7. SUCHO. (Antonín Klášterský)
  8. KRAJINA POD LIPNICÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Večer po žních. (Antonín Klášterský)
  10. Noční skizza. (Alois Škampa)