Večer po žních.

Antonín Klášterský

Je po žních večer. Slunce padá v lomu, a ze statku jdou krávy k vodě píti, a nad rybníkem a nad vršky stromů, jak ještě světlo, měsíc mdle jen svítí. Teď rythmus cepů zavzněl naposledy, a kam jen hledím, dál je nedohledná, a na pravo i v levo v obzor šedý se zorané již pole černá. Kde v drahách stromy ovocné se chýlí, kouř hlídky letí zřídlé po koruně, a mez, jíž jdu, je zrosena tou chvílí, a stoupá divná, vlhká, chladná vůně. Klid cítím velký, spokojení všudy, dost dala země chleba jako zlata. A pole širé, samé slité hrudy, jak dlaň je prázdná, celá mozolnatá.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

106. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KLID PASEK. (Karel Červinka)
  2. KRAJINA. (Antonín Klášterský)
  3. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Noc. (Antonín Klášterský)
  5. V HLUBINÁCH LESA. (Antonín Klášterský)
  6. Cestou k přívozu. (Jaroslav Vrchlický)
  7. PŘÍZRAK. (Josef Rosenzweig-Moir)
  8. Od lesů plovou hejna vran... (Stanislav Kostka Neumann)
  9. HRA SVĚTLA. (Jan Červenka)
  10. Krásný večer. (Alois Škampa)