Na vlastenské básníře.

Karel Sudimír Šnajdr

Bratří v Bohu, kterýmž sláva Čela věncem obvinuje, Jimiž jazyk mateřský náš Nové květy vystřeluje; Starému, hle! básníkovi Hleďte vlídných rukou podat, Jenž se již blíže hrobu Českému chce zpěvu oddat! Ovšem, ovšem málo slávy Lyrou jeho nabudete, Neboť na počátku zymy Ztěžka pozdní kvítek kvete: Předc všakbyť vám dost nelíbě Starý básník česky zpíval Za důkaz to všecky mějte, Jazyk že y vlast miloval. Vlasti drahá, řeči milá! Již ponejprv rtové mluví, Aj! ty duchu švarných předků, Jenž mi se pozdě! – jeví: Mějtež obět, kterou lyra Germanská prvvám přináší, Skloníc ke mně hlavy rcete: Uvítej nám, my jsme naši!” Ano naši jsme a budem, Dokud ve mně žíla bije, Dokud ještě Můza česká Okolo mne věnce vije; Dokud slavík u potoka Sladké libozpěvy pěje, Dokud nevyhaslý oheň Boha našeho mne hřeje. A když někdy starý básník V hrobě bude odpočívat, Lyra zaprášená mlčet, Pěnice nad hrobem zpívat: Tu se bratří k vršku mějte, V nějž mne hrobník ukolébal, Rcete: „Spí starečku sladce, Neb jsy vlast a řeč miloval!“

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

200. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ. (Emanuel z Čenkova)
  2. EPIGRAM O POCTĚ POSMRTNÉ. (Emanuel Čenkov)
  3. Sen (Emanuel Miřiovský)
  4. PO TŘICETI LETECH (Viktor Dyk)
  5. 80 Staré písně kladu stranou (Jan Evangelista Nečas)
  6. MATCE. (Adolf Brabec)
  7. XXXVI.   Aj, tamhle dřímavých jiskerek, (Jan Neruda)
  8. Duma. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Pozdě. (Bohuslav Květ)
  10. XXI. Nad hrobem tím lípa kmetná stojí, (František Karel Drahoňovský)