Ó ROZKOŠ ŽIVOTA.

Karel Babánek

Ze spánku zardělá se probouzela zem, zář slunce teple jí se dotkla purpurová, pták trylkem pozdravil jásavým slunce znova, a země zachvěla se zlatým polibkem. Ku nebi radostně svůj nesl skřivan zpěv, ranami zemdlené a stonající tělo závratí opojnou a sladkou teď se chvělo, když novým životem zas zabouřila krev. Jak sladko nořiti se světla ve příliv, co barev všude plá, paprsků třpytné reje, a život vítězná je jako epopeje, a svět se krásným zdá tak jako nikdy dřív. Ó, rozkoš života, ó, moře bez hrází! A chvíle každičká sto překvapení chová, a vlnou zaplaví zas srdce radost nová, jak ruka vlídná když kol květy rozhází.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

389. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Legenda o mnichu Antonínu. (Milan Fučík)
  2. Ouvertura epopeje. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ČESALA SI VLASY. (František Taufer)
  4. JITŘNÍ PÍSEŇ V KRAJI PRACUJÍCÍCH. (František Taufer)
  5. KVĚTEN. (František Taufer)
  6. SMUTNÁ ROZKOŠ. (František Taufer)
  7. MŮRA. (Antonín Sova)
  8. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  9. PÍSEŇ, KDYŽ DUŠE USNULA... (Viktor Dyk)
  10. LOVCI KRÁSY. (Antonín Sova)