PŘÍSAHA

František Gellner

Tři pobudové společnou cestu(Na) měli Chodili od města k městu(Na) a od vesnice k vesnici(Na) po zaprášené silnici(Na) a po mezích a po pěšinách(Na) a po horách a po dolinách(Na) V létě tvář schlazoval horský jim vánek(Na) a hvězdy střežily klidný jich spánek(Na) v zimě čekali až země stará(Na) se zase probudí návratem jara(Na) Hlubokým lesem šla stezka jediná(Na) a na té stezce malá mýtina(Na) a v prostřed mýtiny plechový kříž(Na) pod zlobou živlů se chýlící již(Na) a na jeho pískovcovém podstavci(Na) slova smazaná dávnými lijavci(Na) Večer se k zemi schyloval právě(Na) a daleko široko vesnice(Na) nebyla nikde v postřehu(Na) I rozložila se na vonné trávě(Na) nerozlučitelná trojice(Na) k obvyklému již noclehu(Na) A jako to vždycky dělávali(Na) před spaním ještě si povídali(Na) První řekl Jak příjemně(Na) mezi dobrými přáteli(Na) kteří se milujou vzájemně(Na) se odpočívá Víte li(Na) že nezávidím v té hodině(Na) nikomu kdo leží v posteli(Na) u svého krbu v rodině(Na) Druhý pravil Stáli jsme spolu(Na) v mnohých radostech a v mnohém bolu(Na) Nemáme rodičů nemáme bratří(Na) nic není ve světě co nám patří(Na) Nemáme žen a nemáme dítek(Na) žijme dál spolu života zbytek(Na) A třetí zvolal Slovo si dejme(Na) tady u kříže přísahejme(Na) že chceme svou vzájemnost udržovat(Na) jak dosud a v žití celém že(Na) nikdy tři noci na témže(Na) místě nebudem noclehovat(Na) Na ta slova se ruce tři(Na) mihnuly rázem v povětří(Na) levice na prsou spočívaly(Na) a tři hlasy opakovaly(Na) do temné noci přísahu(Na) v jejím osudném dosahu(Na) l stalo se že když noclehovali(Na) u staveniště kdes pod širým nebem(Na) jeden z nich nohu si prorazil hřebem(Na) Druhové ránu mu obvázali(Na) a na pochod z jitra znova se dali(Na) Než cesta s raněným pomalu(Na) míjela v slunečném úpalu(Na) Jel kolem sedlák s prázdným vozem(Na) kolečka drnčela vesele o zem(Na) Vzkřiknuli za ním Milý člověče(Na) na voze u vás dost místa jest(Na) nechtěl byste zde toho svézt(Na) Sám sotva do vsi se dovleče(Na) Vidíte jak je ubohý(Na) a že už nemůže na nohy(Na) Hospodář povolil jejich křiku(Na) koně na chvíli pozastavil(Na) zpola se obrátil na kozlíku(Na) hochy si prohlédl a pravil(Na) Ať si sem tedy vyleze(Na) Kousek se se mnou poveze(Na) Milému hochu k sedláku(Na) pomohli do žebřiňáku(Na) řekli mu Lehneš si ani se nehneš(Na) nějakou míli si nadeběhneš(Na) pak slezeš o strom opřeš se zády(Na) a budeš čekat na kamarády(Na) My půjdeme pořád rovným směrem(Na) a tak se sejdeme před večerem(Na) Otýpku sena pod hlavou(Na) hoch ihned usnul únavou(Na) a tíže spánku za soumraku(Na) odlétla teprve z jeho zraků(Na) Vůz vypřažený v kolně již stál(Na) a sedlák hrubým hlasem se smál(Na) a volal Vstaň lenochu spals celý den(Na) neboj se budím tě k večeři jen(Na) Věrný druh nevěda si rady(Na) tu seděl ospalé oči si mnul(Na) a naříkal že by byl kamenem hnul(Na) Kde se teď sejdu s kamarády(Na) Řek sedlák Zbytečně tě to trápí(Na) nech běžet jen ty darmošlapy(Na) Za dva dny rána tvá zahojena(Na) bude a duše spokojena(Na) Jsi hezký chlapík máš postavu obra(Na) teď ve žních každá ruka je dobrá(Na) Hoch pomáhal pilně na poli(Na) spal ve snopech a kdekoli(Na) vždy jinde a vždy tím se těšil(Na) že proti slibu se neprohřešil(Na) Malá růžová dívčina(Na) ta byla hříchu příčina(Na) Zpozoroval jak při práci(Na) svou hlavu po něm obrací(Na) Zasmál se na ni a večer šel za ní(Na) a pak vždy po vykonaném díle(Na) stával u okénka své milé(Na) Jak přišlo to nevěděl ani(Na) že otevřela závoru(Na) a pustila ho v komoru(Na) Hodiny v štěstí jim plynuly(Na) Tak dva dni rychle minuly(Na) Třetí noc mělo být po blahu(Na) Tak zrušil první přísahu(Na) Dva pobudové na třetího(Na) dlouho a marně čekali(Na) až seznali že již nespatří ho(Na) Sami se dále toulali(Na) po městečkách a po vesnicích(Na) po pěšinách a po silnicích(Na) Tu jednoho dne na poli širém(Na) pán s černým nakrouceným knírem(Na) hrdého vzhledu na koni(Na) plnokrevném je dohoní(Na) Zastavil oře a pyšně a úsečně(Na) když promluvil k nim zněl jeho hlas(Na) Který pak menší lotr je z vás(Na) Menší jsme oba řekli společně(Na) Pán obnovil svoje dotazy(Na) Kdo ví z vás jak s koněm se zachází(Na) Děl jeden z hochů Libo li pánu(Na) čtyři jsem roky byl u hulánů(Na) Jak uslyšel to jezdec rázem(Na) se svého koně seskočil na zem(Na) a bývalému hulánovi(Na) kázal by v sedlo se vyšvihl(Na) Pak směrem k západu pozdvihl(Na) ruku a promluvil těmito slovy(Na) Pět hodin pojedeš stále v tu stranu(Na) přes les a přes řeku v údolí(Na) odtamtud spatříš již na kopci bránu(Na) před ní dva vysoké topoly(Na) a za nimi kamennou ohradu(Na) a za ohradou zahradu(Na) I poznáš dle těchto neklamných známek(Na) že na tom místě stojí můj zámek(Na) Na koni vjedeš do brány(Na) a odevzdáš jej prvnímu(Na) z mých lidí jenž přijde ti do rány(Na) Nemluv mnoho jen řekni mu(Na) že pozdravuju pěkně svou ženu(Na) její hraběcí milost a dnes(Na) že ještě zdržím se Pij a jez(Na) a čekej na mne a na odměnu(Na) Hoch svému druhu sbohem dal(Na) a správně všecko vykonal(Na) tak jak mu bylo přikázáno(Na) Hrabě se vrátil nazítří ráno(Na) oblék jej do nových zelených šatů(Na) a zaplatil mu zpropitné v zlatu(Na) Druhý den do zámku na hostinu(Na) k zábavě milé a k dobrému vínu(Na) sjely se první rodiny(Na) z celé daleké krajiny(Na) Hoch u stolu obratně posluhoval(Na) a za dveřmi láhve vyprázdňoval(Na) Pan hrabě si ho pochvaloval(Na) Řekl mu Dobře znám tvoje spády(Na) Nech toho života a zůstaň tady(Na) Věř mi že když do mých služeb vstoupíš(Na) zajisté nijak neprohloupíš(Na) Hoch jenom smutně hlavou zavrtí(Na) Na mou věru že u vás do smrti(Na) zůstal bych s největší radostí(Na) vaše hraběcí milosti(Na) Ale to marná je námaha(Na) neboť mě váže přísaha(Na) že na jednom místě noclehovat(Na) nesmím za sebou třikráte(Na) Půjdu se světem zas potulovat(Na) když proti tomu nic nemáte(Na) Farář jenž seděl u hraběte(Na) naslouchal pozorně rozmluvě té(Na) a pravil Přísahaná špatnost(Na) nemá před bohem žádnou platnost(Na) Rozumím těmhle věcem trochu(Na) můžeš tu klidně zůstati hochu(Na) Nedbej na ďábla nástrahu(Na) Tak zrušil druhý přísahu(Na) U brány zámecké nesměle(Na) hledal pobuda přítele(Na) Vrátný se po něm rozehnal holí(Na) i zmizel pobuda do širých polí(Na) Věren slibu chodil dál světem(Na) na obtíž starým a na posměch dětem(Na) bída s nouzí a cizopasníci(Na) byli jeho druhové věrní(Na) Svůj život prožil na silnici(Na) jen proto že byl charakterní(Na)

Patří do shluku

honza, honzík, kabela, máma, pec, buchta, vrchní, janek, sedlák, rychtář

94. báseň z celkových 159

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LHOTSKÁ. (Bohumil Adámek)
  2. VÁNOČNÍ POVÍDKA. (Stanislav Popelka)
  3. MASOPUST (Antonín Sova)
  4. ZAHUČALY HORY (Viktor Dyk)
  5. BĚLOUŠKOVÉ. (Antonín Klášterský)
  6. Jazyk. (Jaroslav Vrchlický)
  7. U cesty. (Jaroslav Vrchlický)
  8. None (Ladislav Quis)
  9. PO ČAROSTŘELCI. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  10. Kapličky (Jiří Mahen)