I Ty větře nezpívej v zamlklém listoví,

Rudolf Medek

Ty větře nezpívej v zamlklém listoví, trav stébla, ztište se! Svět celý ustrne v ten němý okamžik, kdy srdci odpoví přesladkým pohledem v mdlé kapce jiskrné teď kosmos duhový. Žár života, hle, hrá zde, mezi travami, v jich brázdy větrné žhnoucího slunce kyj se krutě opírá, mých údů sžíhá běl, žel, šťastný živočich, v němž píseň rouhavá se prudce rozehrá a lesu celému dá v hlasech nejsladších znít opojně a zle, já srůstám s prachem tvým, o země bezpečná! V mou dravčí chut a čich tvá síla vstupuje, jež tvorům pozemským živelnou horoucnost a čirou pravdu dá. Svět sladká hmota jest i já se srdcem svým. Duch v těle nezmarném zbroj mlžnou odkládá, s bloudivých poutí svých se šťasten navrací k pozemské jistotě, jíž vášnivě se vzdá. Hoj lesy, pole vy, v nichž květy krvácí i nebes tichou modř v číš lačnou jímají, i pyšné hory vy, nechť zpěv můj burácí tam echem nesmírným i vody hřímají, že člověk šťasten jest na zemi líbezné, kde věčným životem vše síly zpívají ve věčném klíčení a v hymně vítězné, kde mízy početí vždy houstnou v jasný tvar, v květ, v krystal, v oko mé, v němž slunce nalezne vždy spanilou svou tvář, svůj dionysský žár... V něm víří nyní svět, kam oko dohlédne, vše tančí. V nicotu uprchly smrt i zmar! Ve věčné proměně buď zdrávo, Poledne!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

437. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RYTÍŘ CHIMÉRY. (Alfons Breska)
  2. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  3. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  4. GABRIELE D’ANNUNZIO. (Jaroslav Vrchlický)
  5. SLUNCE. (Antonín Sova)
  6. JARO. (Josef Lukavský)
  7. BŘEZEN (Rudolf Medek)
  8. SKRYTÁ LÁSKA (Otokar Březina)
  9. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
  10. Blíny v duši. (František Sís)