Zvony
Ve Flandřích jsem stanul a vzpomínal
na vše, co prošlo,
stanul jsem, teskno! a myslel jsem vroucně
na vše, co přijíti má.
Na staré radnici v Gentu
na vysoké, vysoké věži
každou čtvrt hodiny bijí zvony
jinou a vždy sladkou píseň.
Studnice bezedná – čas – hltá chvíli
chvějícího se letmého života.
A vše, co prošlo, Jsi odpustil, Bože!
Milosrdenství!
pro to, co přijíti má...
Na staré radnici v Gentu
právě teď odbíjí půlnoc.
A zvony zas zpívají přesladkou píseň
tomu, co přijíti má.
55
OBSAH
[57]
Láska a smrt9
Sladká balada dětská12
Poselství16
Pro velikou lásku18
Žena21
Bořitov23
Poušť25
Aix-en-Provence26
Návrat27
Úsměv38
Sacré Coeur41
Písnička o bitvě u Verdunu43
Nad propastmi světa45
Západ slunce46
Píseň48
Duhou Tvých očí...49
Odpoledne50
Bludný Holanďan52
Večer v Bruggách53
Zvony55
[59]
Rudolf Medek
LÁSKA A SMRT
Tyto intimní verše
byly napsány v konci roku 1924
a v první polovici roku 1925
Knihu vydal
Dr. Ot. Štorch-Marien
Praha-Žižkov, Fibichova ul. 1307
v září 1925
jako 107. svazek své edice
AVENTINUM
v 1000 číslovaných výtiscích,
z nichž prvých padesát
je tištěno na japanu Bansay
a podepsáno autorem,
v úpravě
Svatopluka Klíra
Vytiskli
Kryl a Scotti
v Novém Jičíně
na Moravě
Tento výtisk má číslo
611
E: mk; 2005
[61]