A ZEMŘEŠ, ZEMŘEŠ JISTĚ...

Adolf Červinka

I tvé tělo bude se rozkládat, až do vlhké vloží je hlíny, i ty půjdeš jednou na vždy spat a z duše tvé zbudou jen stíny... A stavidla věčnosti bytost tvou vpustí do širého jezera Neznáma, dál svět bude hřmíti a tvary zas růsti, však ty zmizíš, proměněn před náma! A ruce tvé studené skříží kdos, tvé zraky se uzavrou zcela, ta jiskra, jež planula z jejich os, jež nadšením byla vždy vřelá, bod jasný, kde duše tvá smála se kdysi, a plakala, duše tvá dumavá, smrt zakalí, se zemí nehybnou smísí a z života zbude jen únava...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1219. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLUNCE. (Antonín Sova)
  2. HARAKIRI (Arnošt Procházka)
  3. HOMO URBICUS (Arnošt Procházka)
  4. HORROR VACUI (Karel Dostál-Lutinov)
  5. VIA CRUCIS. (Xaver Dvořák)
  6. PRÁZDNÝ CHRÁM (Jan Opolský)
  7. AVE, ANIMA (Otokar Fischer)
  8. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  9. SAMOTY (Jan Opolský)
  10. KOŘENY. (Antonín Sova)