Své okno otevřela do noci když město spalo(Na)
a v polosnění matně slyšela šumění sadů(Na)
jak množství hlasů by se stlumeně domlouvalo(Na)
a chvělo zamrazeno předzvěstí jitřního chladu(Na)
A hravě jako s dlaně do dlaně se přesypalo(Na)
s měsíce na zem světlo bělostné zvonilo v pádu(Na)
ve větvích stromů jako v náručí vášnivě plálo(Na)
a travnatými luhy prostřelo svou křehkou vnadu(Na)
Dech větru byl jak tichý polibek úst milujících(Na)
a jako svěží vůně jabloní když rozkvétají(Na)
po prvé v teskné noci májové pod okny spících(Na)
A ve chvíli kdy lehký obláček tvář luny clonil(Na)
se dívce zdálo že je pramenem v lesnatém kraji(Na)
že kdosi žíznivý se zastavil a nad ní sklonil(Na)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
282. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Jízdou
(Antonín Sova)
-
VĚJÍŘ VĚTRŮ
(Otokar Březina)
-
ZEMĚ VÍTĚZŮ
(Otokar Březina)
-
MŮRA.
(Antonín Sova)
-
Zaslíbený kraj.
(František Taufer)
-
SMUTEK JESENĚ.
(Božena Benešová)
-
DĚTI ODVAHY.
(Antonín Sova)
-
ELEGlE
(Rudolf Medek)
-
SLZA
(Arnošt Procházka)
-
NA JEJÍŽ ŇADRECH.
(František Taufer)