Ráj.

František Kyselý

Doubravou, jíž prokmitaly slunce šípy nachové, nazdařbůh se svorně brali mladiství tři druhové. Dlouho šli jak oněmělí, bez prozpěvu, hovoru; když pak z lesa vyjít měli, pravil jeden ze sboru: „Nemálo se, bratři, divím řečí našich zmlknutí.“ Na to druhý hlasem tklivým v patrném děl pohnutí: „Když jsem v žase němém zíral sterý lesa div a taj, v mysli se mi pootvíral nebešťanů luzný ráj. Z něho se v mou duši chvělou vléval taký jas a klid, že jsem blahem cestu celou nemoh’ slova promluvit.“ Řekli na to vysvětlení oba druzí zvážnělí: „Také my jsme v libém snění vděky ráje viděli.“ Vzjásal třetí: „Důkaz živý, neklamný to, věřte mi, že nám třem Bůh dobrotivý připravil ráj na zemi.“ A jen mlčky z lesní houště v obzor širý vkročili, shlédli prostřed polopouště nový klášter spanilý. Slunce, které zapadalo jako kotouč krvavý, skvostný brokát po něm stlalo červánkové záplavy. Toužebně se k němu dali v polopustý dumný kraj; brány se jim zotvíraly, svorně spolu vešli v ráj.

Patří do shluku

zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný

55. báseň z celkových 185

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA KRAKOVCI (Jaroslav Vrchlický)
  2. Za bouřky. (Emanuel Miřiovský)
  3. DĚDOVY VRÁSKY. (Václav Šolc)
  4. Vy zadumané, žluté rozvaliny, (Otakar Mokrý)
  5. NA HRADĚ HUSI. (Otakar Mokrý)
  6. Zlatá Koruna. (Otakar Mokrý)
  7. RODNÉMU JIHU. (Otakar Mokrý)
  8. Farář. (Emanuel z Čenkova)
  9. Dva zvony. (Svatopluk Čech)
  10. Rozklenout srázné sametové černo (Richard Weiner)