Mezi starým, nezměněným domem,

Hermor Lilia

a jiným naproti, kde oni oba, kdo zjevili mně světlo světa, svou podstoupili trudnou smrt, a oknem, několik jen kroků odtud, kde ve veselé jizbě ponejprv jsem poznal modrou hloub tvé duše, mezi tímto trojím bodem osudu jsme stáli my. Byl večer srpnový a v teplých hustotách jen řídko hvězd. A léta, léta všude za námi. Tu v sebe vložily se dlaně: „Zdali sejdeme se za rok zas?“ ,Doufejme, že ano.’ Slova zdánlivá, však srdce věděla, že nikdy víc. Tak zašla v chodbě. Navždy. Prostě. A do věčnosti jsme si odnesli jen něco klidných stisků rukou a nevýznamných slov, jež hovořila, leč pod jich všednem bylo mlčení. Byli jsme oba marni. Ach, i ty; dřív mladá, krásná, dívčí síla-zář a dosud jasné zdraví, svěží duše-hlas. Marný byl náš duch a tělo, drobný majetek a prostý šat, jejž jsme si koupili. I místo v zešeřelých pláních znám, kde dobré, žitím nikdy nenaplněné tvé srdce bude těžkým spánkem spát.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

734. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  2. V. Tvůj modrý hled! – Co tajil vše, kdo poví? – (Josef Kuchař)
  3. Záře luny. (Adolf Brabec)
  4. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  5. Rozplynutí. (Beneš Grünwald)
  6. 6. Znals tu mladou višeň v sadě (Josef Kuchař)
  7. Hle! hlele! (Antonín Koukl)
  8. Marné tužby. (Adolf Brabec)
  9. Notturno. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. HOŘEC. (Herma Pilbauerová)