PÍSEŇ O ALTDORFU

PÍSEŇ O ALTDORFU
Švec Prokop býval v Altdorfu za mladých svojích let. A proto k svému okolí je chladný jako led. Vzpomínkou ještě zalétá do uplynulých chvil. A tak si vždycky notuje, když trochu více pil: „Ah, na Altdorf já vzpomínám, tam všecko krásné jest. Tam do Altdorfu vrátit se a v Altdorfu tam ztratit se, to chtěl bych, na mou čest!“ Ostatní z naší vesnice nebyli za humny. Než imponují velice ty Prokopovy sny. Tož maličká je dědina a tísní náhle strop. Když pili, zníti počíná ten hymnus lepších dob: „Ah, na Altdorf já vzpomínám, tam všecko krásné jest. 164 Tam do Altdorfu vrátit se a v Altdorfu tam ztratit se, to chtěl bych, na mou čest!“ Mne nepřekvapí ledacos, člověk se ostřílí. Od včíra Černá prince má. Jdu ptát se: Zdrávi-li? Z kolébky píseň zněla sem lehýnko, lehýnko. A poslouchal jsem s úžasem, jak pělo miminko: „Ah, na Altdorf já vzpomínám, tam všecko krásné jest. Tam do Altdorfu vrátit se a v Altdorfu tam ztratit se, to chtěl bych, na mou čest!“ 165