XVIII. Ji smutnou viděl jsem zase:

Karel Babánek

XVIII.
Ji smutnou viděl jsem zase:
Ji smutnou viděl jsem zase:
Mně v snu se zjevila. – Má mladá zkazil jsi leta – mně s pláčem pravila.
– Dny mladosti mé jsi zkrátil, já dlouho čekala, a v dlouhých, smutných těch nocích jsem mnoho plakala. Teď mrtva ležím v hrobě a nemám klidu v něm. Na očích tma, na srdci jen kamení a zem – Na nebi hvězdy už bledly, od pláče jsem vlhký měl zrak, a celý den jakby mi slunce zastíral černý mrak. 22