XXVIII. Daleká je cesta, stíny už se dlouží,

Karel Babánek

XXVIII.
Daleká je cesta, stíny už se dlouží,
Daleká je cesta, stíny už se dlouží,
hlava klesá slabá, nohy už neslouží.
Suchá vrba k vodě větve svoje sklání, moje stará hlava k zemi se naklání. Moje staré nohy, ušly jste kraj světa. Nikdo nevzpomene na má mladá léta. Nevzpomene nikdo – v šťastné jednou chvíli šedivá se hlava ke mně nenachýlí: Dávno, dávno... když jsi o mě se ucházel, přes pole a louky domů doprovázel... 33