XXV. Na zahradách pod spadalým listím

Karel Babánek

XXV.
Na zahradách pod spadalým listím
Na zahradách pod spadalým listím
vůně dřímou ještě od leta. Smutky staré, bolesť od včerejška na krátký jen čas je zakleta. – Touhy všecky vždy zas rozkvetou...
Chladné stíny na zvlhlou zem lehly, krvácejíc, slunce zapadá. Podzimem jdeš s tichým steskem v srdci, vzpomínášvzpomínáš, jak bylo za mlada. – Touhy všecky vždy zas rozkvetou... V opuštěná hnízda ptáci z jara každým rokem se zas navrátí. Jarní větry jednoho dne přijdou, klid ten těžký z duše vyvrátí. – Touhy všecky vždy zas rozkvetou... 30