FINALE.

Antonín Macek

To bylo kdysi když ja dob duše poslala mi(Na) překrásnou zbytečnost(Na) pár květin bylo to k tomu jen připsala mi(Na) Dnes duše jste host(Na) Nic víc nic míň ni podpis ni laska slova(Na) a přec v tom lásky ráj byl(Na) to nejkrásnější to zbyteč co v nitru člověk cho(Na) co by rád před světem skryl(Na) co mu skrývati ve světa shonu a ruchu(Na) v tom přísném pase dne(Na) co jeho vlastmu smutmu duchu(Na) je nejas a had(Na) cit jakýs kte však ne zrak sluch ne čich(Na) hmat ani chut již ne(Na) jen jakýs přešťastný duše to smích(Na) radost opoje(Na) jen žár to jina zře je světa(Na) že mar ptáš se k čemu to k čemu(Na) Sám nevím ja to květina zkvé(Na) čloku znavemu(Na) Vím že jsou zbyteč verše zbyteč cit(Na) jejž jako balsám jsem rozti chtěl(Na) v něžnosti nezná na žal jenž v srdci je skryt(Na) však zrakem jsem zapomněl(Na)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

822. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Duše přírody. (Augustin Eugen Mužík)
  2. NA USMÍŘENOU. (Josef Lukavský)
  3. KRÁSNÝ SEN (Zikmund Winter)
  4. XXXV. Jdu tak světem, kam se noha (Jaroslav Vrchlický)
  5. Bůh a člověk. (Bohdan Kaminský)
  6. VY KRÁSNÉ ZAHRADY... (Zikmund Winter)
  7. JAKO TY OSTATNÍ... (Zikmund Winter)
  8. O kráso lásky, z tebe ŽIVOT plyne, (Adolf Racek)
  9. Láska. (Vincenc Furch)
  10. XL. Co jste vy, nebes zlaté světy, (Vítězslav Hálek)