SMUTNÝ JINOCH.
Kam se díváš v dálku neurčitě, smutný jinochu?
Jaký bol as v srdci nosíš skrytě, smutný jinochu?
Když se oko toulá po rovině k lesům modravým,
na co myslíš, cizích krajů dítě, smutný jinochu?
Často, opřen o strom, stojíš o samotě zamlklý,
nasloucháš, jak cvrčci pějí v žitě, smutný jinochu.
Večer, s hlavou v dlaních, v dumách usedáváš před spaním,
snění zaplétá tě ve své sítě, smutný jinochu.
Jenom když pak pozdě v noci smutkem znaven usínáš,
soucitný sen krátce rozjasní tě, smutný jinochu.
11