PO LETECH.

Adolf Brabec

Zas vidím tě, můj kraji drahý, hle zámek... mně však vlhne zrak, já svoje vlastní vidím tahy, když hochem byl jsem mladým tak. A vzpomínám si na prázdniny, když kráčel jsem co studentík, však vše je jiné, zraku jiný zdá se i starý kostelík! A jako vlny spěla léta, když mladých roků zmlkl smích, do srdce hlubin vryla se ta vzpomínka mladých časů mých. Ba cestičku i malou, bílou dnes poznávám za tolik let, však nikdy více s dívkou milou se na ní nesmím procházet. Hle, alej, hájek, bažantnice, a zrak jen spěchá dál a dál, kde jste však, mladé, krásné líce, jež před lety jsem miloval? Můj zrak se točí ke hřbitovu, ó srdce mé, ty dobře víš, a celou bolest cítíš znovu, že v hrobě spí, kde bílý kříž!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

643. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LOUČENÍ S PODZIMEM. (Zikmund Winter)
  2. V UPOMÍNKU. (Josef Václav Sládek)
  3. IV. V očích mně cos světélkuje, (Jan Neruda)
  4. báseň bez názvu (Otakar Červinka)
  5. Sonet intimní. (Josef Svatopluk Machar)
  6. JSOU VÝŠKY PYŠNÉ... (Josef Rosenzweig-Moir)
  7. I. A nastává mi, tuším, vážná jízda. (František Gellner)
  8. Zimní projížďka. (Emanuel Miřiovský)
  9. SMÍŘENÍ. (Adolf Červinka)
  10. VZPOMÍNKA. (Adolf Brabec)