LETNÍ SIESTA
Osení vítr načechrává
a vyhřívá se v slunci svět.
Sušená včera voní tráva
a tak je blízký horský hřbet.
Je okamžik, kdy síly sbírá,
kdo těžké břímě cestou nesnes,
a leže v trávě smířen zírá
i na zemi i do nebes.
A kamkoli můj pohled těká,
vše za ten oddech vzdává dík.
A psík-li kdesi na mne štěká,
bůh s ním: ať štěká. Je to psík!
10