K DESÁTÉMU VÝROČÍ

Viktor Dyk

K DESÁTÉMU VÝROČÍ
Hájiti své, života svého plnost, hájiti půdu, na níž děd náš rost, hájiti právo, hájit spravedlnost a proti dnešku bránit budoucnost! Jak se to kráčí, když ti v pozdrav mává kdekterá ruka, když vše souhlasí, růžemi kdekdo cestu zasypává a vyhrány jsou předem zápasy. Než hůře jít v boj v plném zmatku doby, jež za pravdu svůj prohlašuje blud, jež kamenuje plná záští, zloby a nechá tobě pelyněk a rmut! Je nutno konat do úpadu práci a klidit nevděk za své poslání, držeti pevně, co se chví a kácí, to ubránit, co jiní nebrání! 31 Jak rychle léta utíkají v boji! Jak rychle v práci letí deset let! Dnes rozhlédni se. Pevni jsme a svoji. Obzor se jasní. Nuže, dál a vpřed! 32