TAK SEBOU NEBUDEŠ

Viktor Dyk

TAK SEBOU NEBUDEŠ
Tak sebou nebudeš, když v ústraní se schováš, kde tebe nenajdou, kam příliv nesahá. Tak sebou nebudeš. A ještě něco považ: tím více sílí duch, čím více přemáhá! Z divého chaosu, kde vášeň všech v tvář zírá a všechno kolem jak by zvlčelo, co dříve obzor skryl, se nyní otevírá. A tiše promlouvá, co věky mlčelo. Víc srdce pochopí, víc oči tvoje vidí a křídla rozepnou se k rozletu. Je jedna samota, samota v hluku lidí, křest pravých, pravých anachoretů. I to se přihodí, že ranili, že bodli. Než bol jen lázní je, jíž duch tvůj okřeje. Na poušti poustevník ať o spásu se modlí. Věř: nelze ubíti, co v tobě silné je. 14 Posměch ni nenávist tvých nezastaví kroků, když velkost vedla tě, když žil jsi pro krásu. Buď jako zápasník, jenž, čím víc vidí soků, tím mocněji je puzen k zápasu. 15