MLÁDEŽI
Zestárlé oči příliš nazad hledí,
zestárlé oči slábnou k posledu.
Zestárlým očím všechno splývá v šedi.
– Vy, kteří jdete, jděte kupředu.
Zestárlé srdce zimou vždy se chvěje,
dne bojí se a zneklidní se snem.
Zestárlé srdce, to se neusměje.
– Vy, kteří jdete, jděte s úsměvem.
Usmějte se! Váš osud čeká vůkol.
Je mladost cos, co rychle přeletí.
Své těžké břímě a svůj těžký úkol
děd vnuku vydá, věkům století.
Meč nejen padlý z ruky, jež se třese,
zachyťte Vaše mladá ramena.
Myšlenku také, které neunese
mdlá hlava, dílem příliš znavena!
29
Myšlenku, která přes věky nás vítá,
jež zazáří v tmách věčným plamenem,
kostnickou hranicí jež neubita,
neumlčena chladným Brixenem!
Vezmi ji, chraň ji, mládí, dni, jenž zchladl.
S úsměvem ber ji, pevně dál ji nes!
Na místo nastup tam, kde mrtvý padl,
a na místo, kde živý, běda, kles!
30