Věc divná to, však pravdivá,

Gustav Dörfl

Věc divná to, však pravdivá, že nejvíc k tomu srdce lne, co ve útrobách nejhlubších ukrývá moci kouzelné. A proto že je Křivoklát, jak byl by utkán ze kouzel, já do jeho se černých zdí a chodeb jíti nezpouzel. A do úst tobě neváhal své žití všecko vdechnouti, že bloudím teď jak zakletý pod oknem tvým tu v zákoutí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

354. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CHYBUJEŠ. (Josef Lukavský)
  2. II. Jak nebylo by to víc pravdou již, (Vladimír Frída)
  3. VÍRA. (Louis Křikava)
  4. ANO, TO JSOU TA OKNA. (Louis Křikava)
  5. BALLADA O ZAKLETÉ PRINCEZNĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Duší mou oblaky velké... (Růžena Jesenská)
  7. Tvým budu přec! (Adolf Heyduk)
  8. V tvém objetí, kdy v drahé oči tvoje (Jaroslav Vrchlický)
  9. STROM (Otokar Fischer)
  10. Vstup. (Jaroslav Vrchlický)