PERSPEKTIVA.

František Rybář

Nečistotu světa jsem umyl s rukou svých(Na) Vím mnoho stalo co oheň jenom spá(Na) Snad le dostačí Stvoře duše chvá(Na) mikrobů rajek sebe vek čarovných(Na) Po půlnoci jsou hvězdy nejtajemnější Hvizd(Na) jakoby harmonii pěl vlasatic proletucích(Na) Veli ticho mne čí do pochyb rozrušucích(Na) jak či bych vkládal a ochlazu list(Na) Plesejte stupy je hodina radosti(Na) Hlubokým pohlíží satan okem ve světa vře(Na) Osud roz dla a sluhy lidské (Na) dle místa zroze dle peněz milos(Na) Kaž svůj pohár pl kde dojde pramene(Na) Chci okusit nejvíc lásky v níž duch se zapo(Na) Je jako lavina měk je únava sladho na(Na) a duhou nejčarovnější dny moje překlene(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

946. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SVATÝCH OBCOVÁNÍ.*) (Xaver Dvořák)
  2. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  3. Matutina. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ZEMĚ MILOSTNÁ. (František Taufer)
  5. ZBLOUDILÝM NA CESTU. (Vladimír Houdek)
  6. Povzdech k měsíci. (Augustin Eugen Mužík)
  7. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  8. Modlitba. (František Sís)
  9. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  10. RYTÍŘ CHIMÉRY. (Alfons Breska)