Snad ustal déšť jenž týral po den celý(J5f)
v němž hory lesy potoky se tměly(J5f)
a náhle propadly se v šedé moře(J5f)
v němž táhla mlha po pláni a hoře(J5f)
hned skokem vyšvihla se vrchu k hlavě(J5f)
hned o stráně se tříštila i boky(J5f)
jak vlna o člun pleská po přístavě(J5f)
Když nyní vše skryl večer v šedé síti(J5f)
duch nemůže si ani pomysliti(J5f)
že slunce zlatá rybka v ní se mrská(J5f)
kdes jinde jako v krbu jisker hrstka(J5f)
že včera ve chvojí neb u bučiny(J5f)
si hrálo tkajíc žluté pavučiny(J5f)
a zítra zas že vzejde v plné slávě(J5f)
Snad bouř jež duní světem celé roky(J5f)
přec doburácí krvavé své sloky(J5f)
však nelze již si pomysliti v duchu(J5f)
že vrátí se zas život svému ruchu(J5f)
že u výhně a tmavé kovadliny(J5f)
kde vanul chlad a hrály noční stíny(J5f)
a v tahu větrů černé pavučiny(J5f)
zas bude tančit záře sálající(J5f)
že klidně půjde rolník za radlicí(J5f)
a když se skřivan vznese do azuru(J5f)
že z hrudy vzhlédne v modré moře vzhůru(J5f)
a vzpomene si v zarmoucené duši(J5f)
těch kteří spočívají v dálné zemi(J5f)
k těm divům vesny zpěvu žití hluší(J5f)
a prostřed rozjásaných krajů němi(J5f)