FANTASTICKÁ LÁSKA.

FANTASTICKÁ LÁSKA.
Má lásko, přijdeš každou noc s polibkem na rtech ke mně, z neznámé bohatýrů země, kde vládne zlatých mečů moc. Máš líce pobledlé vždy tak, jak bílá růže lesní tůně, po tobě srdce moje stůně, když zase s jitrem zmizíš pak. Na ruce pouta darmo dal pán, který tebe přísně střeží ve svojí začernalé věži, jak kdysi ti to přísahal. 8 Když bdělá stráž se hrouží v sen, na pláni pusté vichr vyje a temno noci útěk kryje, uprchneš z věže staré ven. Proběhneš sedm hradních bran, kol sedmi spících stráží musíš, co strachu při tom asi zkusíš, smrt na tě číhá se všech stran. Za všechnu tuto duše strast tě čeká velká láska moje – žíznivě piješ z toho zdroje, horoucí vášně božskou slast. 9 A z rána jako pouhý klam zdá se ti celé štěstí naše, ty hledíš v dálku širou plaše, myšlenky letí bůh ví kam. Odcházíš dřívdřív, než přijde den, na pusté pláni vítr vyje a jitřní šero návrat kryje, by nebyl pánu prozrazen. Proběhneš sedm hradních bran, kol sedmi spících stráží musíš, co strachu při tom asi zkusíš, smrt na tě číhá se všech stran. 10