O posledních věcech člověka.

Milan Fučík

Nemohu nesmím a nechci to zapřít(D4a) Často a často mi nadejdou chvíle(D4a) v orgiích štěs i tězství slá(D4a) k smrti kdy smuten jsem hlavu svou chýle(D4a) Na konec myslím a zoufale rám(D4a) na hvězdy planou v temnotách noci(D4a) s ozkou v duši se bolest chví(D4a) Rcete mi tajem vesmíru moci(D4a) kam to my li svým spějeme žitím(D4a) ja jsou urče pozemských (D4a) kam to jen spějeme divokým chvatem(D4a) v kterou říš tajemnou duše vzle(D4a) Zahyne duše v hodi smrti(D4a) s posledním chvěvem mrouho la(D4a) splyne snad s tajemným vesmíru božstvem(D4a) vzletne snad nesmrt těz skvě(D4a) Žha jsou muka všecko když mlčí(D4a) duše bolest odpověď če(D4a) noc však jen tajem mlčí a šu(D4a) ticho to duši mou a le(D4a) Unaven dnem a tím tajemstvím kletým(D4a) kte snad stane věč nám ci(D4a) unám posléz když v soucitu spánek(D4a) skončí muka a bolesť pak mi(D4a) no když slunce nad obzorem vzplane(D4a) veleb sa slav a žhou(D4a) klid se mi vrá po bolestech noci(D4a) radost zdravím je v modlit vrou(D4a) Myslím si uklidněn Všecko je marno(D4a) neme ničeho nikdo to ne(D4a) vychladne ze a zahyne vesmír(D4a) dřív než se lidstvu to tajemství zje(D4a) Zase jsem kliden a dál jdu svou drahou(D4a) vel touha však roste mi v duši(D4a) Kvésti a dokvésti plo se dočkat(D4a) žíti a dožít jak na muže sluší(D4a) komu prospět být komu dra(D4a) mohutným rytmem jít k posled chvíli(D4a) s úsměvem umřít a dočíst svou knihu(D4a) da žes došel přec ku svému li(D4a) odumřít světu však nezemřít zcela(D4a) chci aby duše dál ješ žila(D4a) nad zemi vzlétnouc v azuru tkvěla(D4a) vidouc jak veli tajem la(D4a) povznáší čloka ku prahu božství(D4a) posléz jak lidstvo ve tězném vzmachu(D4a) na metách nejvyšších stanulo slav(D4a) potom bych zapad rád v kosmickém prachu(D4a)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

210. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Člověk přírodě. (Jaroslav Vrchlický)
  2. ZA MATKOU. (Zikmund Winter)
  3. Hvězdám. (František Cajthaml-Liberté)
  4. ECCE HOMO! (Zikmund Winter)
  5. Před životem. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Co konat? (Adolf Heyduk)
  7. Syn země. (Alois Škampa)
  8. Chci život... (Růžena Jesenská)
  9. Ba k čemu vše, když smrť vždy na nás čeká, (Fanda Šimková-Uzlová)
  10. Sloky (Otokar Fischer)