Před životem.

Augustin Eugen Mužík

Když duše lidská se chystá již vstoupiti v těla stroj, být otrokem hmoty a místa, vést zoufalý života boj, tu naposled k bohu se chýlí, chce uprosit osudu moc, tak horlí a prosí a kvílí v tu valnou, nadzemskou noc: „Proč posýláš mne v to žití? Já netoužím, nechci tam jít. Nač tobě lidstvo je míti? Já nechci člověkem být. Mám střísnit čistotu svoji, mám opustit věčnou zde zář, mám slepcem být ve slepých roji, mít smutnou a práchnivou tvář? Mít řetězy spoutané témě a na každém činu jen prach? Nést celou tíhu té země a toužit po výšinách? Být prázdným zmítáním zmámen a rodit mrtvol jen dav? Mít ve hrudi lakoty kámen a krve proliti splav?“ Leč bůh tak mluví k té duši: „Jen jdi a naplň svůj řád. Boj na chvilku pokoj tvůj zruší, to jakby květ se stromu pad’. Jdi, neboj se, vrátíš se záhy a usneš zas u věčný sen. Té mojí bezmezné dráhy jest věčnost jediný den. Vše mine, jak kmitnutí blesku, a zmizí s hvězdami v stín. Vše ke mně zpět nastoupí stezku v kruh vrátí se, u věčna klín. Sen na sen – mezi dvě doby ten okamžik – lidský to den. List spadlý mezi dva hroby. Jeť všecko jen sen, jen sen.“

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

488. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Syn země. (Alois Škampa)
  2. Touha, touha, touha je (Fanda Šimková-Uzlová)
  3. O posledních věcech člověka. (Milan Fučík)
  4. VIII. Je-li duch boží v přírodě (Jaroslav Martinec)
  5. ROZCESTÍ. (Josef Holý)
  6. SLOKY. (Antonín Sova)
  7. POSLOVÉ BOŽSTVÍ (Antonín Sova)
  8. ECCE HOMO! (Zikmund Winter)
  9. LV. Takť člověk ve svém blouznění: (Vítězslav Hálek)
  10. JEN TĚLO, A TO NA CHVÍLI... (Zikmund Winter)