Honza veterán.
Pozor!„Pozor! Veteráni v řady!
Rovní v před! S křivými zády
v zad! Vzhůru hrdá čela!
Pochodem, pochod!“ S muzikou,
skrze celou ves oklikou,
kráčí udatnosť smělá.
Několik roků půjdem zpět.
Na čepici růžový květ –
Honza šel od odvodu;
brekotem měl zrak červený,
že byl chudák odvedený
vlasti sloužit, národu.
Pak smutně ku vojanským šel,
tam každý den se dobře měl,
blažené užil časy:
frajtr, kaprál, ba lajtnant sám
hřbet hladili mu denně vám
i pěstovali vlasy.
Ale Honza vše vydržel,
a za to, když domů přišel,
7
hned mnohou rozdal ránu
civilům vždy u muziky;
pak založil (čin veliký!)
i spolek veteránů.
„Pozor! Veteráni v řady!
Rovní v před! S křivými zády
v zad! Vzhůru hrdá čela!
Pochodem, pochod!“ S muzikou,
skrze celou ves oklikou,
kráčí udatnosť smělá.