Tisíc kroků od města(Na)
tisíc kroků od dědiny(Na)
stojí dům červený strohý a holý(Na)
jak v hutisku ohromná pec(Na)
Průvod táhl krajem(Na)
čistotným krajem rukávců fěrtochů stuh(Na)
šli muži odchlíplých rtů a dravých zubů(Na)
šli ramenou vychrtlý předklon a zraků hrabivý hlad(Na)
nic nenesli jen na všivých vlasech(Na)
prach nesčetných kilometrů jak režný děravý šátek(Na)
A jejich ženy(Na)
nepodobny ženám leč zvířatům s cizí srstí na malých lebkách(Na)
couraly těžké nohy v šlépějích jejich(Na)
v očích krhavých požárů červenou hrůzu(Na)
a v otevřených ústech zděšení noční(Na)
A jejich děti(Na)
v křeči se držely matek(Na)
za sukně za pásy za obě ruce(Na)
se zad se šklebily(Na)
s prsou jim visely(Na)
těhotná břicha jim tlačily vpřed(Na)
A všichni táhli jak hluchoněmé stádo(Na)
až nestvůrný dům se za nimi zavřel(Na)
Na vartě stanul pak voják(Na)
s nabitou odhodlanou puškou(Na)
zvědavým zabránil(Na)
soucitným zabránil(Na)
jenom dva zakuklené muže(Na)
na černém voze s ohromnou bednou(Na)
ty každý den znova pustil pro deset nových mrtvol(Na)
v morový zdechlinný puch(Na)
rudého pelechu(Na)
A vždycky zrána(Na)
než nové slunce prorazilo mlhy a požehnalo kraji čistotnému(Na)
na ochoz domu vyšli černí muži(Na)
v hábitech táhlých jako ranní stíny(Na)
a zazpívali(Na)
chvalozpěv otců Bohu prastarému(Na)