Tak jsi se, člověče boží, do světa rozletěl,

Marie Calma

Tak jsi se, člověče boží, do světa rozletěl, Tak jsi se, člověče boží, do světa rozletěl,
 jasný pohled jsi měl, cítils, jak síla se množí – z lidských duší a těl, které jsi potkával, samé pohádky jsi utkával. V ramenech síly bylo na zvednutí celého přívalu běd, znal jsi se chvět tisíci touhami, nic tě nezlomilo – a když se ti pohled slzou zarosil – ještě jsi nikoho o nic neprosil. Láska-motýl sedala na květu bílém a ty jsi se rozběhl za ní – za motýlem. Z cesty ti ulétla nad oblak a ty jsi byl najednou vítr a pták, dohnat ji bylo ti cílem. Čím výše byla, tím blíž jsi k ní měl. Pro krásu bolest jsi neviděl, číhavou stařenu zrádnou, pro teplo vlastního srdce,srdce necítils vnikati ocel chladnou. A teď jdeš po svých snechsnech, jak na ostří mečů bys tančil. 27 Máš úsměv na ústech a v horkých dlaních tvých úroda snů v dary se proměňuje; vybíráš růži z nich, však takovou, která nezraňuje. A podáváš ji. Kdo si ji nese, kdo si ji vsadí? Je ti to lhostejno dnes. Skrčeno kdes, k trnu přibodnuto pláče tvé mládí. 28
Básně v knize Večery:
  1. Kudy chodíš, kudy bloudíš?
  2. Už zase šero?
  3. Umlká město – přichází noc –
  4. Stále tvé city, ženo,
  5. Odkud ten vysoký zvuk?
  6. Dva lidé,
  7. Uplyne život, uplyne do věčnosti
  8. Slunce zapadá.
  9. V létě se lépe smutek unese.
  10. Je večer. Čekám vás.
  11. Zapadly dveře u domu,
  12. Kdybys teď přišel k mým dveřím,
  13. Ten zelený soumrak lesní...
  14. Tak jsi se, člověče boží, do světa rozletěl,
  15. Přízraku, lásko,
  16. Co písní vyhraje vítr na podzimních stromech!
  17. Ty tam jsou nádherné horské večery.
  18. Dnes nic pěkného jsi mně nepovídal –
  19. Šel život, rozžal na tisíce svic
  20. A nevím proč, vždy stejný obraz zřím.
  21. Někdo mně rozžehl světlo
  22. My se tak dobře, tak předobře známe, smrti,
  23. A není srdce v širém prostoru,
  24. Bolest a smutek v sen mne uspává,
  25. Žít s drahým člověkem vždy neznamená
  26. Bylas v mém náručí chtivá a žhavá
  27. Nemluv, nic neříkej
  28. Jsem ještě zde,
  29. K nám smutek vždy si popílí,
  30. Tělo mé nedotýkané,
  31. Zas se dnes ve mně prochází
  32. A vy že nejste vášnivý člověk?
  33. Co mluví ze mne?
  34. Tedy přece nějaký úkol,
  35. Kdos přiškrtil tě,
  36. Rozbilo se jedno srdce,
  37. A kdybych uměla čarovat,
  38. Kupte si mír!
  39. Sklenici vody,
  40. Připadám si – ruce mám –
  41. Čtyři byli, všichni moji byli,
  42. Holčičko moje zlatá...
  43. Trochu stříbra do vlasu,
  44. Slepičko kvokající,
  45. Již nesním o světě!
  46. Bože můj,
  47. Můj bezejmenný smutku,
  48. Sluchátko zvedám...
  49. Tak je mi v životě...
  50. Svou krásnou cestu, kdo by neměl ji,
  51. Žilo se, žilo,
  52. Jed nevraždí tak rychle člověka
  53. Tu vzpomínku ti ještě odkazuji
  54. NÁVRAT DO MĚSTA
  55. ULICE
  56. STARÉ DOMY
  57. VDOVEC
  58. OPILCOVA ŽENA
  59. LOUČENÍ NA FRONTĚ
  60. SMUTNÁ MILENKA
  61. KU PŘEDU!
  62. VZDÁLENÁ MILÁ
  63. HAMLETOVA KLETBA
  64. VÁLEČNÁ BALADA
  65. STRMĚ, DO SAMOTY
  66. OBRÁZEK Z PROMENÁDY
  67. HOLČIČKA