STARÉ DOMY

Marie Calma

STARÉ DOMY
Staré domy pražské na spadnutí, plné smetí, stačilo by jedno tnutí a tam, kde děti mají svoje hřiště, na dvorku, kol opadané omítky, zbylo by jedno rumoviště. Babičky – věchýtky na dvoře schůzky mají, bezzubými dásněmi slova přemílají. A když některou odnášejí se ztemnělých pavlačí, vrzavé schody zapláčí, stíny ji vyprovázejí. Ta okna, která svítila a zhasla, když spat se chtělo, nejednou žasla, co tady se dělo: Dramata utajená i životy beze změny, zklamání, uzavřená v čtyři stěny, 83 výkřiky, přidušené pod podušku, láska i nenávist v jednom lůžku. Bylo zřít nesvár i shodu rodičů zatvrzelých, vzdor dětí, pýchu kupeckých rodů, pokolení celých zánik a vznik. Vás jednou s povrchu smete v okamžik stavební ruch – a vy se ani neozvete. Jen prach váš naplní vzduch v té ulici, věrné tradici a dvorkům vašim, kde věčný byl puch, a věčná váda. Pak obnažíte své boky i svá záda, své chodby tajemné i vnitřky barevné a rádi spadnete 84 do hrobů kar, jež trosky vaše, jichž nikdo neželí, přišly rozvézt. Vždyť dost jste už viděli, ba víc, než bylo možno unést! 85
Básně v knize Večery:
  1. Kudy chodíš, kudy bloudíš?
  2. Už zase šero?
  3. Umlká město – přichází noc –
  4. Stále tvé city, ženo,
  5. Odkud ten vysoký zvuk?
  6. Dva lidé,
  7. Uplyne život, uplyne do věčnosti
  8. Slunce zapadá.
  9. V létě se lépe smutek unese.
  10. Je večer. Čekám vás.
  11. Zapadly dveře u domu,
  12. Kdybys teď přišel k mým dveřím,
  13. Ten zelený soumrak lesní...
  14. Tak jsi se, člověče boží, do světa rozletěl,
  15. Přízraku, lásko,
  16. Co písní vyhraje vítr na podzimních stromech!
  17. Ty tam jsou nádherné horské večery.
  18. Dnes nic pěkného jsi mně nepovídal –
  19. Šel život, rozžal na tisíce svic
  20. A nevím proč, vždy stejný obraz zřím.
  21. Někdo mně rozžehl světlo
  22. My se tak dobře, tak předobře známe, smrti,
  23. A není srdce v širém prostoru,
  24. Bolest a smutek v sen mne uspává,
  25. Žít s drahým člověkem vždy neznamená
  26. Bylas v mém náručí chtivá a žhavá
  27. Nemluv, nic neříkej
  28. Jsem ještě zde,
  29. K nám smutek vždy si popílí,
  30. Tělo mé nedotýkané,
  31. Zas se dnes ve mně prochází
  32. A vy že nejste vášnivý člověk?
  33. Co mluví ze mne?
  34. Tedy přece nějaký úkol,
  35. Kdos přiškrtil tě,
  36. Rozbilo se jedno srdce,
  37. A kdybych uměla čarovat,
  38. Kupte si mír!
  39. Sklenici vody,
  40. Připadám si – ruce mám –
  41. Čtyři byli, všichni moji byli,
  42. Holčičko moje zlatá...
  43. Trochu stříbra do vlasu,
  44. Slepičko kvokající,
  45. Již nesním o světě!
  46. Bože můj,
  47. Můj bezejmenný smutku,
  48. Sluchátko zvedám...
  49. Tak je mi v životě...
  50. Svou krásnou cestu, kdo by neměl ji,
  51. Žilo se, žilo,
  52. Jed nevraždí tak rychle člověka
  53. Tu vzpomínku ti ještě odkazuji
  54. NÁVRAT DO MĚSTA
  55. ULICE
  56. STARÉ DOMY
  57. VDOVEC
  58. OPILCOVA ŽENA
  59. LOUČENÍ NA FRONTĚ
  60. SMUTNÁ MILENKA
  61. KU PŘEDU!
  62. VZDÁLENÁ MILÁ
  63. HAMLETOVA KLETBA
  64. VÁLEČNÁ BALADA
  65. STRMĚ, DO SAMOTY
  66. OBRÁZEK Z PROMENÁDY
  67. HOLČIČKA