Ježíšek, božský rozsevač.

Vilém Ambrož

Rozsevač vyšel na pole a zasel dobré zrní, však jedno padlo na cestu a jiné mezi trní. Přilítli ptáci nebeští a sezobali sémě, a druhé opět dusilo zbujnělé trní plémě. A jiné padlo na skálu, kde nedostalo vláhy, a sotva zrní klíčilo, již uvadalo záhy. Než jiné vpadlo v dobrou zem, kde vzešlo beze škody, že neslo hojný užitek, ba stonásobné plody. Tvé srdce, dítko milené, též poli podobá se, v němž símě, Bohem kladené, má vzrůsti v plné kráse. To mnohoslibné semeno jest spasné slovo Boží; kéž nepadlo jen na cestu, ni na skálu, ni v hloží! Kéž padla vždycky v dobrou zem ta svatá Boží slova, kéž v srdci dobrém, výborném je duše tvá vždy chová! Dej, božský rozsevači, nám jen mysl bohabojnou, ať ze srdečka našeho žeň sklidíš dobrou, hojnou!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

107. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOUŽIT. (J. B. Polom)
  2. Rozsevač a semeno. (Václav Svatopluk Štulc)
  3. Tichá láska. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Krajina. (Antonín Klášterský)
  5. I. Nic živého, ni pták, jenž větev chudou (Augustin Eugen Mužík)
  6. None (František Serafínský Procházka)
  7. ČESKÉ OBRÁZKY. (Antonín Jaroslav Klose)
  8. TROCNOVSKÉ ŽNĚ. (František Táborský)
  9. ZA NĚČÍM. (Jan Červenka)
  10. Selské písničky. (Josef František Karas)