Tichá láska.

Augustin Eugen Mužík

Byl večer v poli, klekání sem znělo, již ztratili se lidé, brav i ptáci, vše k domovu se těžkým krokem vrací. Od vesnic dvou dvé lidí v pole spělo. Jí prostý šátek smědé skrýval čelo, a údů vděk se v hrubé sukni ztrácí. On bodrý, volný, ztýrán denní prací měl těžký krok a jako sosna tělo. To oráč byl a služka ze vsi ona. Již sešli se a tiše pozdravili, pak mlčky v pole dívali se chvíli... Jim v duše vála jetele houšť vonná, on drsnou rukou hladil její líce. Tma houstla – a je nebylo zřít více.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

513. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Role chudých. (Josef Václav Sládek)
  2. I. Nic živého, ni pták, jenž větev chudou (Augustin Eugen Mužík)
  3. Západ v horách. (Xaver Dvořák)
  4. Horal. (Adolf Heyduk)
  5. None (František Serafínský Procházka)
  6. ČESKÉ OBRÁZKY. (Antonín Jaroslav Klose)
  7. XII. Svítá, (Adolf Heyduk)
  8. Ježíšek, božský rozsevač. (Vilém Ambrož)
  9. Sám a sám. (Rudolf Bort)
  10. Červen. (Adolf Heyduk)