JOHN BALL.
– ,Jsi pomaten a v těžkých vězíš bludech!‘
– „Ne, leč než vy, chci všecko jinak jen,
nápravu církve v hlavě chci i údech,
noc v lidu zaměnit chci v jasný den.
Jsem proti vína přeměně a chleba
a proti zpovědi a odpustkům,
vím, co je lidu, co nám všem je třeba
i kostelům; jeť vesmír Páně dům!“
– ,To církev svatá všecko zavrhuje!
Ty křivdy všeliké jí metáš v líc.‘
– „Tím, čemu učí, lidstvu pouta kuje,
a tradic klamných vždy má víc a víc.
Jsem proti papežství, nač to? Již dosti!
Nic nespasí nás nežli čistý mrav,
jen v Boha důvěra a vzorné ctnosti,
ne to, co papež chce a kněží dav!“
42
– ,Nuž, k smrti přichystej se, umřít musíš!‘
– „Nuž umru rád, již odveďte mne hned!“
– ,Až ráno znovu k životu se vzrušíš,
zříš světlo boží jistě naposled.
Hleď, s rozsudkem tam posel králův kluše,
nuž slyš, než ze žaláře půjdeš ven!‘ – – –
– „„Chce králová, chci já, jak velí duše:
John Ball buď z vůle naší svoboden!
Má každý právo mínění své říci
a každý dle své vůle volně věř!““ –
I rozprchli se kněží bledí v líci,
a rozprchla se lidu dravčí zběř.
43