DIOGO DE ASSUMÇAO.
Diogo, mnich z kláštera Františkánů,
zle církev zhanobil a dal jí ránu,
an tvrdil, že co v bibli stojí svaté,
lze věřit, ostatní že býlí jedovaté!
V té bibli jen, děl, jak ji židé znají,
je pravá víra, jak ji vyznávají,
jen židů Bůh je pouze v pravdě velký,
vše jiné výklady mám za padělky.
Vše, co nám vykládal kdys člověk planý,
je hrozný blud, veň věří oklamaný,
kdo dosíci chce vírou duše klidu,
má věřiti jen podle bible židů!
To pravíš ty? Jsi těžce duchem chorý,
mníš více znát, než svaté církve sbory?
jen v bludu zatonul’s, jak jiskra v dýmě,
mníš víc snad znát, než svatý otec v Římě?
50
Tenť stejně bloudí s vámi, dozajista,
jen bible víra židovská je čista,
jež k Bohu povznáší a srdce léčí, –
z vás o jiném mne nikdo nepřesvědčí!
Sám podpaluješ hranici své smrti,
sám na sebe chceš strhnout kletbu věčnou,
jež v propast skácí tě a rod tvůj zdrtí
a v hanbu uvrhne tě nekonečnou.
Ne, setrvám. Už pojďte, duchem choří,
a spalte mne; hle, hranice už hoří,
a vášně nepokoj se zmáhá v lidu,
chci vás být prost a doždáti se klidu!
Jen podle bible konati se patří,
a proto vírávíra má mne s židy bratří,
ji zjevil Hospodin sám lidstvu židu,
jen v ní je mír a cíl vděčného klidu.
Co mimo ni, je lidský tlach a klam,
však v klášteře svém mnoho přátel mám,
již stejně věří v stejném přesvědčení,
že mimo v židech pravé víry není!
Stál s ohněm v oku, s jasem v bledé líci;
pak v žalář uvržen byl inkvisicí,
nechť bránil se, tak znělo rozhodnutí:
Pryč, odsouzen jsi církví ohněm k smrti!
51
A s tebou zhyne Thamar Barrocasa;
jen z lásky k Tobě stejně v lidu hlásá,
a druhů jiných pět, též Františkáni,
a zemřít musíš zítra v době ranní.
Radš hned, již pojďte ruče, duchem choří,
a pospěšte, než hranice vám shoří,
nenechte čekat na divadlo lidu,
chci vás být prost a doždát srdce klidu!
Však umru rád, vždyť strádám drahné časy;
spěš, věrná Thamar, zvon už konec hlásí,
ať dosvědčíme v Bohu přesvědčení,
že mimo židy pravé víry není!
Když na hranici veden byl mnich krásný,
tu z hrdla v posled zazněl výkřik hlasný:
Ó poslyšte mne, bratři, kde jste kteří,
jest pravá víra jen, co židé věří!
A zlíbal Thamar. Zaslzeli mnozí,
leč svatá inkvisice lidu hrozí,
jenž prchá hrůzou k moři v divém honu,
by ušel krutým soudcům Lisabonu.
52
OBSAH:
Hus5
Amenofis7
Almerich de René Albigenský10
Basilius Bogomil14
Galileo Galilei17
Savonarola19
Pietro Capponi23
Giordano Bruno26
Arnold z Brescie31
Antonio Homem39
John Ball42
Uriel da Costa44
Diogo de Assum(ao50
E: až; 2002
[53]