TROSKA.

Adolf Heyduk

Hor šedých na omšeném klínu spí troska v černém lesa stínu, leč máj v hor říši vjezd když slaví, tkví v líci jí lesk usměvavý. Ten červánek, jímž tvář jí hárá, je vzpomínka snad z mládí stará, jak vznešenou kdys tvrzí byla, než doby zášť ji rozvalila. Jak v podiv zrakům všech i sluchu kdys plna slávy, plná ruchu a plná praporů a třásní v hor skrýši krásnou byla básní! – Leč rázem svitný úsměv záře jí s rozbrázděné prchá tváře, když mní, jak teď je opuštěna – a bouře vzdech jí v ňadrech stená.

Patří do shluku

zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný

56. báseň z celkových 185

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA HRADĚ HUSI. (Otakar Mokrý)
  2. REGINA ISOLANOVÁ. (Otakar Červinka)
  3. NA KRAKOVCI (Jaroslav Vrchlický)
  4. SATANELA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Farář. (Emanuel z Čenkova)
  6. PRACHATICKÝ DÓM. (Otakar Mokrý)
  7. None (Emanuel Miřiovský)
  8. Mé sny. (Svatopluk Čech)
  9. Z hor. (Herma Pilbauerová)
  10. Vy zadumané, žluté rozvaliny, (Otakar Mokrý)