Pod popravním lešením.

Adolf Heyduk

Země proudy krve ssála, národ hynul, čas byl klat, v Praze vojska Němců stála, před Týnem stál mistr kat. U špalku stál na lešení, na špalek dal hlavu Šlik, meč se blýsklv bubnů znění pláč se mísil; sten a vzlyk. V srub sťatého nesli pána; sivá hlava jehožel do rakve mu na hruď dána, k rakvi za stráž Španiel. Drze kmetu ve tvář zíral lál mu, spílal zas a zas, plece shýba v ruce svíral sťaté hlavy bílý vlas. Rval jej, trhal hrubou pěstí, klnul, soptil: „Ejhle pes, našich mnichů zbožné zvěsti hrdě odmítal, kles’. Krista líbat nechtěl ani...“ a již hlavu bít chtěl chlap, nebil však, Šlik mrtvý maní nečistou mu ruku lap’. Zúpěl žoldák: „Ach, ta muka; pusť!“ Leč nezpomohlo nic, živou ruku mrtvá ruka svírala vždy víc a víc. Zesinal chlap snědé tváře, třeštil zrakemhrozný zjev okem plným rudé záře v hruď mu blýskal mrtvý lev. Křičel lotřík, píchal, sekal... Druh přikvapil vyděšen; nepomoh’; chlap prosil, klekal, ale rukou nemohven. z knih svatých hned a znova mnich se modlil na pospěch, přece ruka žoldákova vázla jako v okovech. Marno! Drábu slzy kanou, strachem srdce změklo přec... Pro vlast svoji křižovanou smiluj se,“ lkal zlotřilec. Chvěl se trup, chvěl chvíli mnohou, chvěl se sťaté hlavy ret: Pro vlastpro vlast přeubohou, jdi!“ a lotra pustil kmet. Ze stanu jak šelma z klestí šílený ven spěchal druh, do smrti však u zápěstí krvavý ho strašil pruh.

Patří do shluku

michna, šlik, kacířský, cizák, chám, žoldák, bavor, hanuš, zikmund, bavorák

10. báseň z celkových 220

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POD STAROMĚSTSKÝM LEŠENÍM. (Adolf Heyduk)
  2. Český sedlák. (Jaroslav Vrchlický)
  3. VERDUGO. (Adolf Heyduk)
  4. VELIKÝ KAREL. (Adolf Heyduk)
  5. None (Adolf Heyduk)
  6. ŽENA HUSITKA. (Adolf Heyduk)
  7. Záviše z Falkenštejna. (Adolf Heyduk)
  8. BEDŘICH Z FALCE. (Adolf Heyduk)
  9. Povídka o chrabrém křižáku. (Antonín Koukl)
  10. JÁCHYM SLAVATA Z CHLUMU. (Adolf Heyduk)