Na zříceninách lásky.

Adolf Heyduk

Kde spí, kde sní ta dávná láska naše, kde zanikla ta její čaromoc? Nám zoře štěstí smálo se jen plaše, pak přišel liják slz a temná noc. – Však v jara čas má duše v lesy pílí, kde v trosky rozpad’ se náš lásky týn, a v zříceninách jeho smutně kvílí jak fontána, jež pláče noci v klín.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

386. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČERNÍ TOUHY. (Adolf Červinka)
  2. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Náš domov. ( K. Egor)
  4. Ztroskotáno. (Bohdan Kaminský)
  5. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  6. Podzimní dni. (Bohuslav Květ)
  7. KUS DOPISU. (Petr Fingal)
  8. PÍSEŇ MLHAVÉHO PODZIMU. (Josef František Karas)
  9. Ve službách železného oře. (Ferdinand Tomek)
  10. V DEŠTI. (Adolf Červinka)