PÍSEŇ MLHAVÉHO PODZIMU.

Josef František Karas

Moderní život. Nervy roztřeseny, a v duši neklid. Horečně čas letí, byl’s včera mlád a dnes stáří ťuká to včera jak by bylo velmi dávno, na lásek pár si vzpomeneš jak v snění, na čísi měkké ruce, milé oči jak modré byly a jak byly drahé, broušený granát v pozdním slunci hoří na snů pár, touh a trochu ctižádosti, na první úspěchza mnoho však nestál na bolestí pár, jež se zdály peklem a dnes to všecko, co kdy’s hrálo v duši, co plesalo i lkalo hlasem z hloubek, jak nebylo by. Vzpomeneš a mizí to všecko, jak by’s hleděl z okna vlaku, na cizí kraj a pustý, nežádoucí. Vše jednotvárné. A sedadlo tlačí a lidé protivní jsou. Uhýbáš jim. Na průvan broukáš, do shavlu se halíš. A chvíli ještě všemu chtěl by’s věřit, jak věřil’s v mládí, zkazkám o andělích, o lesních ženkách, co kdesv houští tančí, a chvět se, kolem hřbitova když přešel’s, vše smísit v jedno, báji, katechismus, a rty své vnořit v mixtum compositum s rozkoší jakous. Marno, život drsný pohádky, sny i vise rozprášil , jak v podzim vítr listí rozežene. Let mnoho slyšel’s pouze: věda, věda a mathematik, astronom své jistil i filosof. A konec konců není k čemu přilnout. Nic, nic, představ chaos a zmatek pojmů. Že tu někde průvan? A stanice se blíží poslední , k nechtěls. Musíš. Není jiné cesty. Nic nevábí , nic nespokojí. Co uzříš? Tušil’s – netušil’s to, brachu? Záhada hlodá. Hádanka vždy trápí, než rozřešíš ji. Tuto nerozřešíš. A ještě zpívat chtěl by’s píseň svoji, však v hlavě prázdno, srdce vychladlo . Rým nechce zaznět. Nervy roztřeseny a v duši neklid. Ochablost a smutek.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

207. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  2. Ztroskotáno. (Bohdan Kaminský)
  3. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  4. 7.   Pohlaví, srdce, mozek a svaly (Stanislav Kostka Neumann)
  5. NOCTURNO (Viktor Dyk)
  6. STARÁ PÍSEŇ (Jiří Mahen)
  7. MOŘE (Josef Svatopluk Machar)
  8. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  9. Na zříceninách lásky. (Adolf Heyduk)
  10. Jen stébla žlutá spadla mi do cesty, (Josef Holý)