Na přídě.

Adolf Heyduk

Na přídě stojím v dumách pohroužen, mé srdce chvěje se a hruď se svírá... Ach, jata smutkem, prchlý vlasti sen má rozbolená duše v píseň sbírá. A k horským vrškům v modré dálce zřím i k šroubu lodi, kde se voda kvasí, a k sobě dím: Mníš, ladný verš a rým že národ vyléčí a vlasti spasí? To nelze, vím, čas různým vlék’ ji zlem, a přece ždám: kéž píseň mi se zdaří, byť nebyla než krátkým úsměvem na lidu mého zachmuřené tváři!

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

411. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z Nočních Dumek. (Gustav Pfleger Moravský)
  2. Bloudím v pustém skalí, (Jiljí Vratislav Jahn)
  3. Dvě písně vody. (Julius Alois Koráb)
  4. MRAMOROVÝ PALÁC. (Gustav Pfleger Moravský)
  5. Z MLADISTVÉ DOBY. (Karel Sabina)
  6. 41. Já lůnem duše pojal vše: (Josef Kuchař)
  7. Františce F... (Gustav Pfleger Moravský)
  8. Tužba. (Vilém Ambrož)
  9. Elegie. (Emanuel Miřiovský)
  10. None (Vítězslav Hálek)