II
Do pusté naší krajiny ni měsíc nezasvítí,
vše bez vůně je, bez tepla, a marno něco síti –
jen tiše, tiše, Geuzové – prý musí to tak býti.
7
A zvony mdlé jsou, bez moci, a neprocitnou ani,
nemožno poplach zvoniti a dlouho do svítání –
jen tiše, tišetiše, Geuzové, jen ztište svoje přání.
A na pláň dlouhou řaďte se a s ostřím v pěsti mstícím
se dejte do tmy na pochod ku Městům klidně spícím –
jen tiše, tišetiše, Geuzové, za větrem žalujícím.
A cestou v polích ztracenou před brány připližte se,
los metejte, kdo nad spícím pěst svoji první vznese –
jen rychle, rychlerychle, Geuzové, za rod náš pomstěte se!
8