Hudební přátelé.

Bohdan Kaminský

Vždy večer, když se soumrak vkrádá, v tu chvíli, než se rozsvítí, vždy snivá duše její ráda se hudbou tonů roznítí. Tu zlaté struny harfy její a písně družky veselé se blouznivě a plaše chvějí jak záře štěstí na čele. A přijde on, jenž zamyšlený si sedne, hlavu nachýlí, zří na obě ty krásné ženy a zpívá s nimi na chvíli, než staré cello vezme, na ně dumavý akkord vyloudí a s tichou písní harfy maně hned k Mozartovi zabloudí. Pak cítí, že v té písni splývá jich duše v sladké objetí – a večer, v němž se tiše stmívá, je mírem k lásce posvětí.

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

144. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VZPOMÍNKA. (Adolf Brabec)
  2. Elegie. (Augustin Eugen Mužík)
  3. MÉ VEČERY. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  4. Po klekání. (Augustin Eugen Mužík)
  5. TUCHA. (Eliška Krásnohorská)
  6. DNY JDOU – – (Vladimír Frída)
  7. LETNÍ NOC. (Otakar Auředníček)
  8. IMPROMPTU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. ANDANTE. (Karel Babánek)
  10. Kaple. (Adolf Heyduk)