PlANISSIMO.

Antonín Klášterský

Měsíc hledí v naši jizbu prostou, a mně jak když nová křídla rostou. Nová křídla, která v letu měří k hvězdné záři zamodralou šeří. Rozepnou se k výši plnou silou, odnesou ti, dítě, duši bílou. Odnesou tě s sebou v kraje jiné, kde se tichá nebes hudba line. A ta hudba bude ti tak sladká jako píseň, již tvá pěla matka. A má peruť jakby prosta tíže nesla tě k ní stále blíž a blíže. Silná zase, mdlob a tíhy po dni, a ty, dítě, klidně usneš pod ní.

Patří do shluku

archa, noemův, noe, arch, holubice, potopa, úmluva, ratolístka, koráb, penzista

161. báseň z celkových 180

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CESTOU. (Jaroslav Goll)
  2. Zasněžená země. (Josef Kalus)
  3. Při zprávě o smrti Alearda Aleardi. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Romance. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Noah. (Josef Jaroslav Langer)
  6. II. Jako čistá, něžná holubice (Jaroslav Tichý)
  7. UKOLÉBAVKA BÍLÉ PANÍ (Jaroslav Vrchlický)
  8. K otevření katolického domu v Mor. Ostravě. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. NOE. (Jan Opolský)
  10. Andante (Stanislav Kostka Neumann)