CESTOU.

Antonín Klášterský

Rychlíkem hřmíme k severu, pár mil jen od našich hranic, šero jde podletních večerů, pohledu do dáli bráníc. Ale kam zřít je: rovina, pastviny smutné a holé, obloha šírá se rozpíná přes dlouhá, požatá pole. S radostí oko se zavěsí jen na ty větrné mlýny, kolem pod šerými nebesy řady jich padají v stíny. Ale jak v soumrak se vzdaluji, zdá se mi náhle, sním v muce, že se to k jihu k nám vztahují nesčetné, obrovské ruce...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

147. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER V KRKONOŠÍCH. (Antonín Klášterský)
  2. NA PLÁNI (Hermor Lilia)
  3. POUTNÍK. (Zikmund Winter)
  4. PO BOUŘI. (Ferdinand Tomek)
  5. TEMNO, ŠERO (Hermor Lilia)
  6. III. Měsíc vychází. (František Táborský)
  7. V podvečer mladosti marného rozeplání, (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. KRAJINA. (Antonín Klášterský)
  9. Deštivý večer. (Alfons Breska)
  10. V mlze. (Alois Škampa)